|
|
V bytě maloměstě, Mikulov
Solár, Michal ; Kozelský, Tomáš (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Koncept vychádza z historického vývoja danej parcely ale aj mesta ako takého. Historicky sa oblasť definovala svojpomocne a bez jasne špecifikovaných dogmatických poučiek. Práve vďaka tomu je mesto obohatené o momenty, ktoré neplnia len estetickú či duchovnú, ale aj funkčnú podstatu mesta. Moment prekvapenia a určitých priehľadov obohacuje interiér dvora ale aj celkového mesta. Na prvý pohľad tak nepríjemné priestory disponujú určitou kvalitou, spôsobenou hrou svetla či celkovou koncepciou priestoru. Významním špecifikom objektu je práve moment prekvapenia z vnímaného priestoru. Prechod od jasne definovaného parteru do zadného , na prvý pohľad, iracionálneho nádvoria je umocnený pasážou, ktorá sa taktiež odkazuje na typické členenie domu v Malomeste. ARCHITEKTONICKÉ RIEŠENIE Princíp vrstvenia jednotlivých priestorov jasne naväzuje na momenty prekvapenia. Špecifickým členením objektu, charakterovo pripomínajúcim skôr rodinné domy ako bytový objekt, vznikajú priestory rôznej kvality a využitia. Dolné byty disponujú záhradou priestorovo aj opticky oddelenou od celkovej hmoty, pričom horným bytom náležia terasy, ktoré sú opticky prepojené s nádvorím, avšak nie sú prístupné verejnosti. Byty umiestnené v priečelnej hmote majú zas prevažne mestský charakter. Vytvára sa tak princíp spolunažívania, ktorý je typický pre celú oblasť mesta. Vrstvenie je patrné práve na rozmiestnení bytov s rozdielnou náväznosťou na záhrady a terasy, ako aj rozmanitosť veľkostí bytových jednotiek. Duchom miesta je stávajúci sklípek, ktorý reflektuje historickú premenu parcely a je akýsi symbol lokality.
|
|
|
Městský dům - architektura kombinace funkcí
Martochová, Jana ; Ing.arcg.Pavel Šimeček (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je architektonická studie polyfunkčního objektu, který se nachází mezi ulicemi Vranovská, Cejl a Jana Svobody a nábřežím řeky Svitavy. Cílem studie bylo navrhnout objekt, který by efektivně využil prostor parcely. Výsledkem návrhu je stavba, která vytváří vnitřní atriový poloveřejný prostor s návazností na nábřeží řeky ulici Jana Svobody. Objet má 5 podlaží, přičemž v prvních dvou patrech jsou různé funkce občanské vybavenosti (školka, administrativa, restaurace, kavárna, mediatéka, galerie, prodejny), a domov pro seniory. Ve 3. podlaží a výše je řešeno bydlení. Součástí řešení byl návrh bytů typu co-housing, které nabízejí nové možnosti bydlení. Objekt má 1 podzemní podlaží, kde se nachází především parkování. Konstrukční systém objektu je řešen jako železobetonový monolitický skelet, vodorovnou konstrukci tvoří bezprůvlakové stropní desky. Vzhledem k rozlehlosti objektu, bylo zvoleno několik materiálů fasády a to: bílá omítka, světle šedý plech, kovová síťovina antracitová a skelná tkanina.
|
|
|
Bydlení v intenzivních městských strukturách
Zadražilová, Miroslava ; Urbášková, Hana (oponent) ; Šimeček, Pavel (oponent) ; Vitková, Lubica (oponent) ; Menšíková, Naděžda (vedoucí práce)
Se změnami ve společnosti, jako jsou nárůst mobility, stoupající prostorová náročnost obyvatel a nástup digitálních technologií, architekti a urbanisté hledají nové formy městské zástavby. Jednou z nich je zahušťování, tedy intenzivní využití městského prostoru. Intenzivní městská struktura maximálně využívá potenciál místa, řeší několik problému najednou, je funkčním hybridem, domovem potencionálních suburbanizérů, místem sociálních kontaktů. Vzniká ve snaze vyřešit konkrétní problém v přelidněném, kolabujícím městě. Cílem práce je poukázat na současné přístupy k problematice intenzivních městských struktur a zmapovat současné realizované i nerealizované projekty. Práce vytváří systém jejich kategorizace a pojmenování. Z funkčního hlediska se jedná vždy o mix různých funkcí. Dle prostorové koncepce rozlišuje pět kategorií. Jsou jimi multiplicita, poréznost, hybridita, konektivita a vertikalita. Veřejný či poloveřejný prostor se tak dostává do vyšší úrovně města, do městského patra, městského balkónu či hybridní krajiny. S ohledem na polohu vůči stávajícímu městu jsou realizované projekty většinou impulsem k rozvoji a obnově zdevastovaných městských území, brownfields i urban sprawls. Na základě získaných poznatků bylo vytvořeno zadání předdiplomních a diplomních projektů na ústavu architektury FAST VUT v Brně a přístupy k problematice byly ověřeny v pedagogickém procesu. Anketní šetření v druhé části práce hledá odpověď na otázku, zda existují obyvatelé, kteří by chtěli v intenzivní městské struktuře bydlet a kdo tito lidé jsou.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Fabian, Martin ; Foretník, Jan (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
KONVERZIA GREENFIELDU V MESTODEDINE NA OBYTNÝ SÚBOR V SADE - STRETNUTIE MODERNISTICKEJ PANELOVEJ VÝSTAVBY S VIDIECKOU MIERKOU A DOMOM V ROVINE RAJSKEJ ZÁHRADY Bakalárska práca odpovedá na zadanie - využiť územie pomaly dosluhujúcich, resp. zanedbávaných súkromných záhrad – jednotiek individuálnej rekreácie pre účel bývania. V jej riešení sa stretávajú aspekty, ktoré formujú súčasnú tvár mestskej časti Brno – Komín. a) pôvodná dedina, zemepansky i funkčne prislúchajúca Brnu – základná hospodárska jednotka sídelnej štruktúry do polovice 20.storočia so svojím, prevažne agrárnym využitím b) sídlisko 2.polovice 20.storočia – spoločné bývanie s veľkou hustotou Riešenie stavia predovšetkým na niekoľkých pozitívach, ktoré sú podstatou obidvoch predošlých historických sídelných typov. Z agrárneho obdobia, individuálneho, samostatne hospodáriaceho a tak maximálne zodpovedného a pravdivého prístupu k životu a samouvedomenia človeka, zachytáva koncept prirodzeného vzťahu človeka k prírode a starostlivosti o ňu na základe jej schopnosti produkcie potravín (rezident súboru Pastviny – sad, si môže prenajať, resp.zakúpiť jednotlivé ovocné stromy – jablone, slivky alebo hrušky od správcu, resp. majiteľa sadu). V prípade, že nemá záujem starať sa o stromy a hospodáriť s nimi na vlastnú zodpovednosť, môže si od správcu zakúpiť hotový produkt - ovocie, resp. produkty z ovocia (plody, mušty, destiláty, cider/perry, sušené ovocie, džemy, detskú výživu atď.) Za peniaze, prípadne pomocnou prácou – jednorázovou účasťou na hospodárskych prácach v sade (zber, jarné strihanie stromov, zbieranie napadaného ovocia, kosenie alebo pomoc pri výrobe produktov z ovocia - vzdelávanie sa nielen v oblasti ovocinárstva je možné v miestnom komunitnom centre). Rezident si tak odnáša dobrý pocit z pestovania a vzťahu k lokálnemu produktu.) Zníženie úrovne bazálneho vzťahu k pôde je fenoménom modernej spoločnosti, obývajúcej bytové domy, resp. domy, ktoré nie sú priamo viazané na funkciu získavania obživy vlastnou poľnohospodárskou činnosťou. Tvoria však naďalej bod zakorenenia človeka v reálnom fyzickom prostredí a z neho vyplývajúcej identity. Sad (a záhradné skleníky na streche objektu) sú teda reminiscenciou potreby vzťahu k pôde a samostatného potravinového hospodárenia, ktoré sú v mnohých z nás (našťastie) stále silno zakorenené.
|
|
|
Zahradní město
Haasová, Lenka ; Zezula, Adam (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Bydlení se nemůže zjednodušit na svou jedinou funkci bydlet. Musí být rozšířeno o vztah ke svému místu a prostředí. Jaký je vztah člověka (obyvatele) k prostoru jeho bydlení? Jak bydlet? Jak bydlet jinak? Co je bydlení v dnešní době a jaký lze předvídat jeho vývoj? Jak můžeme my, architekti, hledat řešení tohoto na první pohled banálního problému bydlení v současném kontextu? V novém území Jižního centra Brna v návaznosti na nové nádraží se uvolnily velké plochy, které umožňují organizovat městskou strukturu nového zastavění. Zahradní město je jednou z jeho navržených částí. Nové prostředí bydlení se nabízí v rozšíření centra města v měřítku městské čtvrti. Bydlení v zahradním městě není jen vazbou na přírodní prvky ale také možností obnovení přímých vztahů k místu práce a k místu bydlení a jiných forem městského zabydlení. Práce vychází z urbanistické studie, kterou vypracovalo sdružení Ivan Koleček – Pavel Jura architekti Lausanne – Brno.
|
|
|
Dostavba městského bloku Studie dostavby městského bloku mezi ulicemi Koliště, Cejl a Vlhká
Fučíková, Jarmila ; Grísová, Petra (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Zanedbané místo a současně lukrativní lokalita vzhledem k těsné blízkosti historického jádra má velký potenciál rozvoje. V urbanistické části se práce zabývá rozvojem území a revitalizací jeho okolí. Uvažuje se zde dostavba městkých domů s pěším propojením ulic Koliště a Vlhké. Architektonický návrh pak reaguje na nedostatek občanské vybavenosti v Brně-Zábrdovicích. V ulici Koliště je navržena budova sportovně-kulturního centra, která by svou funkcí mohla navrátit život upadajícímu okolí. Tato budova je možnou odpovědí na otázku jak přilákat do této lokality nové lidi a pozvednout tak celkovou kvalitu městského prostředí. V ulici Vlhké je navrženo co-housingové bydlení s parterem, které reaguje na současné trendy. Elementární studia pro singles nebo páry jsou obohaceny o společné prostory.
|
|
|
Zahradní město
Haasová, Lenka ; Zezula, Adam (oponent) ; Toman, Radek (vedoucí práce)
Bydlení se nemůže zjednodušit na svou jedinou funkci bydlet. Musí být rozšířeno o vztah ke svému místu a prostředí. Jaký je vztah člověka (obyvatele) k prostoru jeho bydlení? Jak bydlet? Jak bydlet jinak? Co je bydlení v dnešní době a jaký lze předvídat jeho vývoj? Jak můžeme my, architekti, hledat řešení tohoto na první pohled banálního problému bydlení v současném kontextu? V novém území Jižního centra Brna v návaznosti na nové nádraží se uvolnily velké plochy, které umožňují organizovat městskou strukturu nového zastavění. Zahradní město je jednou z jeho navržených částí. Nové prostředí bydlení se nabízí v rozšíření centra města v měřítku městské čtvrti. Bydlení v zahradním městě není jen vazbou na přírodní prvky ale také možností obnovení přímých vztahů k místu práce a k místu bydlení a jiných forem městského zabydlení. Práce vychází z urbanistické studie, kterou vypracovalo sdružení Ivan Koleček – Pavel Jura architekti Lausanne – Brno.
|
|
|
V bytě maloměstě, Mikulov
Solár, Michal ; Kozelský, Tomáš (oponent) ; Hora, Jan (vedoucí práce)
Koncept vychádza z historického vývoja danej parcely ale aj mesta ako takého. Historicky sa oblasť definovala svojpomocne a bez jasne špecifikovaných dogmatických poučiek. Práve vďaka tomu je mesto obohatené o momenty, ktoré neplnia len estetickú či duchovnú, ale aj funkčnú podstatu mesta. Moment prekvapenia a určitých priehľadov obohacuje interiér dvora ale aj celkového mesta. Na prvý pohľad tak nepríjemné priestory disponujú určitou kvalitou, spôsobenou hrou svetla či celkovou koncepciou priestoru. Významním špecifikom objektu je práve moment prekvapenia z vnímaného priestoru. Prechod od jasne definovaného parteru do zadného , na prvý pohľad, iracionálneho nádvoria je umocnený pasážou, ktorá sa taktiež odkazuje na typické členenie domu v Malomeste. ARCHITEKTONICKÉ RIEŠENIE Princíp vrstvenia jednotlivých priestorov jasne naväzuje na momenty prekvapenia. Špecifickým členením objektu, charakterovo pripomínajúcim skôr rodinné domy ako bytový objekt, vznikajú priestory rôznej kvality a využitia. Dolné byty disponujú záhradou priestorovo aj opticky oddelenou od celkovej hmoty, pričom horným bytom náležia terasy, ktoré sú opticky prepojené s nádvorím, avšak nie sú prístupné verejnosti. Byty umiestnené v priečelnej hmote majú zas prevažne mestský charakter. Vytvára sa tak princíp spolunažívania, ktorý je typický pre celú oblasť mesta. Vrstvenie je patrné práve na rozmiestnení bytov s rozdielnou náväznosťou na záhrady a terasy, ako aj rozmanitosť veľkostí bytových jednotiek. Duchom miesta je stávajúci sklípek, ktorý reflektuje historickú premenu parcely a je akýsi symbol lokality.
|
|
|
Dostavba městského bloku Studie dostavby městského bloku mezi ulicemi Koliště, Cejl a Vlhká
Fučíková, Jarmila ; Grísová, Petra (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Zanedbané místo a současně lukrativní lokalita vzhledem k těsné blízkosti historického jádra má velký potenciál rozvoje. V urbanistické části se práce zabývá rozvojem území a revitalizací jeho okolí. Uvažuje se zde dostavba městkých domů s pěším propojením ulic Koliště a Vlhké. Architektonický návrh pak reaguje na nedostatek občanské vybavenosti v Brně-Zábrdovicích. V ulici Koliště je navržena budova sportovně-kulturního centra, která by svou funkcí mohla navrátit život upadajícímu okolí. Tato budova je možnou odpovědí na otázku jak přilákat do této lokality nové lidi a pozvednout tak celkovou kvalitu městského prostředí. V ulici Vlhké je navrženo co-housingové bydlení s parterem, které reaguje na současné trendy. Elementární studia pro singles nebo páry jsou obohaceny o společné prostory.
|
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Fabian, Martin ; Foretník, Jan (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
KONVERZIA GREENFIELDU V MESTODEDINE NA OBYTNÝ SÚBOR V SADE - STRETNUTIE MODERNISTICKEJ PANELOVEJ VÝSTAVBY S VIDIECKOU MIERKOU A DOMOM V ROVINE RAJSKEJ ZÁHRADY Bakalárska práca odpovedá na zadanie - využiť územie pomaly dosluhujúcich, resp. zanedbávaných súkromných záhrad – jednotiek individuálnej rekreácie pre účel bývania. V jej riešení sa stretávajú aspekty, ktoré formujú súčasnú tvár mestskej časti Brno – Komín. a) pôvodná dedina, zemepansky i funkčne prislúchajúca Brnu – základná hospodárska jednotka sídelnej štruktúry do polovice 20.storočia so svojím, prevažne agrárnym využitím b) sídlisko 2.polovice 20.storočia – spoločné bývanie s veľkou hustotou Riešenie stavia predovšetkým na niekoľkých pozitívach, ktoré sú podstatou obidvoch predošlých historických sídelných typov. Z agrárneho obdobia, individuálneho, samostatne hospodáriaceho a tak maximálne zodpovedného a pravdivého prístupu k životu a samouvedomenia človeka, zachytáva koncept prirodzeného vzťahu človeka k prírode a starostlivosti o ňu na základe jej schopnosti produkcie potravín (rezident súboru Pastviny – sad, si môže prenajať, resp.zakúpiť jednotlivé ovocné stromy – jablone, slivky alebo hrušky od správcu, resp. majiteľa sadu). V prípade, že nemá záujem starať sa o stromy a hospodáriť s nimi na vlastnú zodpovednosť, môže si od správcu zakúpiť hotový produkt - ovocie, resp. produkty z ovocia (plody, mušty, destiláty, cider/perry, sušené ovocie, džemy, detskú výživu atď.) Za peniaze, prípadne pomocnou prácou – jednorázovou účasťou na hospodárskych prácach v sade (zber, jarné strihanie stromov, zbieranie napadaného ovocia, kosenie alebo pomoc pri výrobe produktov z ovocia - vzdelávanie sa nielen v oblasti ovocinárstva je možné v miestnom komunitnom centre). Rezident si tak odnáša dobrý pocit z pestovania a vzťahu k lokálnemu produktu.) Zníženie úrovne bazálneho vzťahu k pôde je fenoménom modernej spoločnosti, obývajúcej bytové domy, resp. domy, ktoré nie sú priamo viazané na funkciu získavania obživy vlastnou poľnohospodárskou činnosťou. Tvoria však naďalej bod zakorenenia človeka v reálnom fyzickom prostredí a z neho vyplývajúcej identity. Sad (a záhradné skleníky na streche objektu) sú teda reminiscenciou potreby vzťahu k pôde a samostatného potravinového hospodárenia, ktoré sú v mnohých z nás (našťastie) stále silno zakorenené.
|
host ::
RSS.